Z historie: Objevení gekončíka řasnatého a jeho návrat z „vyhynutí“

🦎 Z historie: Objevení gekončíka řasnatého a jeho návrat z „vyhynutí“

Gekončík řasnatý (Correlophus ciliatus), často přezdívaný také „gekon s řasami“, je dnes miláčkem tisíců chovatelů po celém světě. Díky svému netradičnímu vzhledu, klidné povaze a nenáročnosti v chovu si získal srdce teraristů od Ameriky až po Českou republiku.

Jen málokdo však ví, že tento fascinující druh gekona měl kdysi k vyhynutí opravdu blízko. Jeho návrat z „neexistence“ patří mezi nejzajímavější příběhy v historii herpetologie a ukazuje, jaká tajemství divoká příroda stále ukrývá.

🦎 Ztracený druh: 1866 až „vyhynutí“

Gekončík řasnatý byl vědecky popsán v roce 1866 francouzským zoologem Alphonse Guichenotem. První exempláře pocházely z deštných lesů Nové Kaledonie — subtropického ostrova v Tichém oceánu, známého mimořádně bohatou biodiverzitou a velkým množstvím endemických druhů.

Už tehdy vzbudil pozornost svým jedinečným vzhledem — výrůstky nad očima připomínající řasy mu dodaly tajemný výraz, který z něj dnes dělá jednu z nejcharakterističtějších ještěrek teraristického hobby.

Po jeho objevu však následovalo více než sto let ticha. Žádné další exempláře, žádné potvrzené pozorování v přírodě. Mnozí vědci se domnívali, že druh mohl vyhynout v důsledku:

• ničení přirozených biotopů (kácení stromů, požáry, rozšiřování lidských sídel),

• zavlečení invazních druhů jako potkani či kočky, které likvidují místní faunu.

🧬 Návrat z mrtvých: Rok 1994

V roce 1994, během herpetologické expedice amerických a francouzských vědců do pralesů Nové Kaledonie, přišel zlomový moment: uprostřed husté vegetace byl objeven živý jedinec gekončíka řasnatého. A nebyl jediný.

Pro vědeckou komunitu to byl šok a zároveň senzace — druh, považovaný více než sto let za vyhynulý, byl opět potvrzen naživo. Tento objev spustil sérii výzkumů a záchranných programů:

• evidování populací v přírodě,

• studium jejich chování a prostředí,

• přemístění několika jedinců do chovných stanic a zoologických zařízení.

Tím začal jeho „druhý život“ — tentokrát pod dohledem chovatelů.

🌍 Z divočiny do terárií

Krátce po znovuobjevení se gekončík řasnatý začal šířit mezi nadšence nejprve v USA, později v Evropě. Ukázalo se, že jde o výjimečně odolný, tichý a přátelský druh, který se skvěle přizpůsobuje životu v teráriu.

Rychle se stal ideální „startovní ještěrkou“ pro začínající chovatele.

Dnes již gekončíci řasnatí v chovech nepocházejí z přírody — legální chov stojí na potomcích původní populace z 90. let. V zajetí probíhá zodpovědný chov a selekce, díky které vznikají stovky barevných morf — od světlých po tmavé, tečkované, tygrované, harlekýní, flame formy a mnoho dalších.

Jejich genetická rozmanitost dělá z gekončíka doslova přírodní umělecké dílo, které je zároveň nenáročné na péči.

💡 Zajímavost: Proč byl považován za vyhynulého?

Na rozdíl od mnoha jiných gekonů je Correlophus ciliatus:

• velmi plachý a skvěle maskovaný — barvou splývá s kůrou stromů,

• noční — přes den se ukrývá v korunách stromů,

• obývá těžko dostupné horské pralesy.

Tyto faktory z něj dělají extrémně nenápadného obyvatele lesa. Proto unikal pozornosti vědců více než jedno století — přestože celou dobu žil „na dosah ruky“.

🧩 Závěr: Důkaz, že příroda stále umí překvapit

Příběh gekončíka řasnatého je živým důkazem toho, že příroda si vždy nechává několik es v rukávu. Tento drobný gekon, který se symbolicky „vrátil z vyhynutí“, dnes žije v tisících terárií po celém světě a fascinuje lidi svým chováním, pestrostí a neobyčejnou historií.

Pro nás chovatele je to víc než jen zvíře — je to připomínka toho, jak křehká a zároveň odolná dokáže být příroda. A pokud se o ni staráme s respektem, může nás odměnit těmi nejhezčími příběhy.